Děláme pro to maximum?


zdroj: tumblr
Dnes na chvíli opustím téma blogování a přejdu na osobní strunu. Na strunu, na níž si občas pobrnkává každý z nás. A to na naše životní sny. Každý z nás má nějaké představy, nějaké cíle. Něco, o čem tajně sníme, když usínáme, nebo když je nám úzko a máme pocit, že náš život za moc nestojí. To známé "až budu velký/á, tak ...."  Já pořád věřím na zázraky a že štěstí zaklepe na dveře. Pořád jsem naivní holčička.

Jenže čas běží, i když máme pocit, že se zastavil a všechno je pořád stejné. Nic není stejné jako včera. Nic nebude stejné jako dnes. Tento okamžik je jen jeden. Tento okamžik už se nikdy nezopakuje. Nikdy. Čekáním na to, až se něco stane, je jako čekáním na to, až vás někdo udělá šťastným. Nějakým zaklínadlem nebo kouzelným proutkem. Jenže opravdové štěstí přichází zevnitř, jiná cesta nevede. V časopise Live, který mi jako členovi klubu Ikea chodí, bylo napsané: "Spokojenost nepřichází sama od sebe. Nedostanete ji jako dárek. Napřed něco potřebuje - spoustu vaší energie. Ale stojí to za to." Chcete-li být spokojeni a žít takový život, který si ve vaně, pod hromadou pěny, představujete, musíte pro to něco udělat. Tečka.



zdroj: facebook.com/silamysleni
Můj současný život není zhola nic, čím bych se na veřejnosti chlubila. I když jsem vnitřně šťastná za věci, které mám, a vážím si jich, některé oblasti mého života jsou pro mě jako cibule, která vás rozpláče. Občas není příjemné loupat pomyslné vrstvy a divit se, že čím méně toho máme - čím více přicházíme k jádru problému a k našemu opravdovému já - tím víc nám slzí oči. Jenže současnost je jen výsledkem našich minulých kroků a rozhodnutí. Vaše současné já je jen výsledkem toho, jak se formovalo na základě předchozích skutků. Když jsem nedávno přemýšlela nad svými životními cíli a nad tím, kam se chci ubírat, zjistila jsem, že jsou ve mně velké rezervy. Rezervy, kam až zajít, abych dosáhla toho, co chci. V hlavě mám svůj vysněný vesmír, který zatím marně čeká na to, až vytáhnu akrylové barvy a začnu ho malovat na plátno.

Zapřemýšlejte také nad tím, jestli pro svůj sen děláte všechno. Nevymlouváte se na to, že "nemáte štěstí"? Že vám "hvězdy nepřejí"? Že všechno jde čelem proti vám? Máte čisté svědomí, že svému snu, svým životním plánům věnujete dostatek energie, času i srdce? 

I když pojem "zamést si před vlastním vchodem" nemám ráda, někdy je trefný. Zamyslete se nad tím, co svému životu věnujete vy. Říká se, že vám život dá jen to, co si zasloužíte. A že to, co dáváte, se vám vrátí zpět. Ne víc. Když nad tím přemýšlím ze svého pohledu, tyhle fráze sedí. Není nic snadného přiznat si, že život je jen výsledkem toho, co do něj vkládáte. Zvlášť, pokud v něm nejste nadvakrát spokojeni. Ale když si to přiznáte, zjistíte, že všechno máte ve svých rukou. Že všechno můžete ovlivnit. Stačí jen rozrazit dveře, za kterými se strachem v očích stojíte, a říct: "Tady jsem." Uleví se vám. A v tu chvíli budete naprosto připraveni začít s čímkoliv. Vážně.
zdroj: facebook.com/silamysleni