POETA

Mám strašně ráda nápisy na zdech. Takové citáty nebo kousky básní. Miluju scénu z Amélie z Montmartru. Přesně vystihuje, co tím myslím. Bez Tebe by mé dnešní city byly jen skořápkou citů dávných.

Nikoho asi nepřekvapí, že jsem poeta a hrozně ráda čtu básně. Není to suchá nuda. Naopak. V mobilu mám vyfocených pár veršů z básnických sbírek. Vím, že je to třeba neuctivé a ztrácí to kouzlo papírových knížek, které voní. Ale i to má své kouzlo. Uprostřed technického přístroje, jakým mobil je, se skrývá jiný svět. Občas, třeba v autobuse, si ty básničky jen tak čtu.. Mám ráda svět metafor, přirovnání. Svět představ. Mám ráda, jak si něco, cokoliv - úryvek, citát, motivační heslo - přečtu a zůstanu na chvíli jako opařena. Taková sprcha. Třeba třísekundová. A říkám si tyjo. A nebo si neřeknu vůbec nic, protože slova došla.

Není to jenom o tom textu, ale někdy strašně pomůže i ta vizuální podoba. Třeba v tomto videu je ono poselství umocněno právě vizuálně. Dotváří to celou atmosféru! Hraní si s písmeny, se slovy. Už jsem ho tu před více než rokem postovala, ale stojí za to si historii připomenout.

Your secret from Jean-Sebastien Monzani on Vimeo.

Důvod, proč jsem se rozhodla napsat tohle povídání bez hlavy i paty, má kořeny ve včerejším večeru. Na youtube jsem našla videa od Christiny Perri. Uchvátila mě. Mám ráda takové hry. Krásné písmo. Nápady. Samotná píseň dostává díky tomuto "textovému" videu jiný rozměr. Hlubší. Slova jsou umocněna a jakoby vystupovala směrem k nám, posluchačům-čtenářům. Vybrala jsem do blogu dvě ukázky. Podobně založená videa této zpěvačky najdete na TĚCHTO STRÁNKÁCH či na youtube při zadání jejího jména do vyhledávače. Doufám, že vás zaujmou stejně jako mě. A pokud ne, zavřete oči. Hudba je totiž moc pěkná.

Christina Perri - A Thousand Years