Momentálně svádím boj s časem. Jsme velcí nepřátelé!
I teď mám na sobě hodinky s časem a přesvědčuji hodinovou ručičku, aby zůstala na místě. Alespoň chvíli! Pořád někam utíká a já ji za to asi co nevidět prokleju, to vám říkám!
Nikdy mě ten čas tak neštval jako teď. Dříve jsem si ho, měl-li by účet na Facebooku, dala i do přátel a psala mu na zeď: ahoj, nechceš jít o kousek napřed?
Dneska bych ho dala do ignore listu!
Mám totiž tolik úkolů a můj diář je napráskaný informacemi, které sotva stačí jeho útlé tělo pojmout. Dost vážně se strachuji o výdrž, přeci jen by mi měl sloužit do konce příštího roku. A s takovou mi řekne: Chci předčasně do sběru! Dobrovolně!
Taky někdy máte ten pocit, že byste potřebovali tak týden naprostého volna, abyste si mohli udělat všechno co potřebujete? V klidu a pohodě? Co odkládáte na dobu až bude čas?
Nejhorší na tom všem je, že když nastane ta chvíle "až bude čas", objeví se zase něco, co musíte odložit. Je to vlastně takový nekonečný proces.
Teď bych se místo tohohle psaní měla věnovat interpretací básni s příznačným názvem Poezie, všem těm trochejům, dakytům, jambům a nevím čemu ještě. Měla bych číst Písně žáků darebáků, satirickou světskou poezii. Což je lahůdka a věřte, že s dobrým jídlem to nic společného nemá.
Vlastně se podívám na farmářské trhy, jestli náhodou nevypěstovaly staré babičky nebo dědečkové pár očí navíc. Koupila bych je. Alespoň tři páry. A každý by četl jinou knihu. Protože těch na seznamu je!
Otázkou jen je, jestli by mi na ty všechny znalosti stačil jeden mozek!
Nejen s časem bojuji. Souboj svádím i s tématy do seriálu Blogger MONDAY. Dejte mi prosím nějaké tipy - co byste rádi věděli, co by vám pomohlo a co by vás zajímalo při úpravě blog? Čím více nápadů bude, tím častější budou pondělní rady! :)
