Středeční přání jsou někdy ošemetná. Každotýdenní nášup je pro totiž někdy těžké 'vymyslet'. Jsem člověk, který má totiž přání stabilní a většinou si je do jednoho týdne nesplní. Jsem spíše snílek namísto činitele, což možná o mnohém napovídá. Takže až si po napsání tohoto článku vyjedu všechny příspěvky z tématu Wednesday wishes, budu možná koukat, kolik procent snů je v košíku s cedulkou "čekáme na splnění".
A rozhodla jsem jednu věc. Vytrhnu si papír z bloku (a že těk bloků mám!) a napíšu si, co všechno je v čekárně na odškrtnutí "splněno" a budu se snažit mít co nejdříve čistý štít. Jinak totiž tohle téma postrádá trochu smysl - napsat jen, aby se neřeklo. Ne. Uvědomit. Napsat. Uskutečnit.
Tento týden jsou mé sny takové jednoduché, ale udělají daleko větší radost, než kdybych si přála výlet po zaoceánské lodi. Jsou totiž snadno uskutečnitelné. Malé věci, malé činy, které vám prosvětlí celý den. Úsměv, dobrý oběd nebo váš pohled na rozkvetlý park.
1. Přála bych si tulipány do vázy. Jsou to mé nejoblíbenější květiny a ráda je mám jen tak na stole, na kterém pracuji. V obyčejné prosklené váze za pár korun. Rozzáří mi celý den. Stačí pohled a usměju se.
2. Druhým přáním je dobrý zákusek. Buď mě na něj nejmilovanější pozve, nebo se na něj pozvu sama. Může být tvarohový. Třeba s jahodami, malinami. A taky s kousky bílé čokolády. V knihovně jsem si toto pondělí pujčila spoustu časopisů Apetit, jsou to letní čísla, takže asi chápete, odkud se bere má chuť. Co mě akorát mrzí, že můj přítel skoro nejí ovoce, takže ovocné koláče, dorty nebo roládky, které z fotografií vybízejí k pečení, nebudou tolik doceněny, jako třeba tiramisu.
3. Přála bych si nějaký krásný lesk na rty. Mám doma plný proutěný košík těchto patlátek. Doba spotřeby asi někdy za deset dlouhých let, a to jesti vůbec. Ale stejně bych chtěla něco dalšího, s nádherným obalem. A to i přesto, že mám u sestry schované další tři k narozeninám!
4. Posledním mým přáním na tento týden je více fotit. Mám doma zrcadlovku, ale kdyby mohla mluvit, asi by ani nepromluvila. Padaly by jí z očí slzy jako hrachy, že nemůže jít ven a musí být jen v černém nepěkném obalu. Má milá, připrav se na výlety po krajině i bytě. Je toho tolik, co se dá vyfotit a zachytit tím okamžik, který se už nemusí opakovat.
Pěknou středu přeji.
