Pondeli

zdroj

Máte taky rádi plány? Já je miluju. Každou neděli si v hlavě spřádám myšlenkové mapy, spletitou síť představ.  A pak z toho nemůžu usnout. Z toho, jak se nemohu dočkat, až se všechno stane skutečností. Převaluju se ze strany na stranu postele, dívám se na telefon, který v pravém horním rohu odbíjí čas do velké proměny, a šeptám si: Spi, spi. Protože půlnoc neplatí! Všechno začne působit, až se probudím. Pondělí je pro mě totiž zakořeněné jako symbolický začátek. První leden každý týden. Nové plány. Nové já. Lepší, o tom není pochyb.

Asi se nikdy nepoučím a každou neděli,  i dnes si budu říkat, že od zítřka, od dvacátéhodruhého prvního ledna budu pravidelně cvičit, budu milejší na své rodiče a vysávat každou středu. Slibuji si to potichu do plyše svého medvěda na spaní a těším se, až se probudím, budu mít lepší pohled v zrcadle a hezčí úsměv a všechno bude jiné. Slunce bude optimističtěji svítit a moje nohy budou štíhlejší.

Nové začátky jsou ve znamení naděje. A já miluju žít v naději, že jednou to vyjde. Že jednou v mém seznamu snů a přání přeškrtnu další položku. I kdyby to mělo být v řádku, kde se píše něco o nových teniskách. A nebo "mít krásné dítě s nejmilovanějším".

Přeji vám, aby všechny vaše plány, o kterých jste kdy snily,  byly jednou úspěšné!