…své přihrádce s oblečením, které je TAK trpělivé! Které si možná už zoufá z nedostatku kontaktu s mými stehny nebo pozadím. Které je nešťastné a kdyby mohlo mluvit, řeklo by něco jako: „Tak už s tím něco dělej, protože já nechci být pořád skrčené. Už mě bolí snad všechny záhyby, a tak bych se milerádo natáhlo.“
Taky máte oblečení, které čeká, až zhubnete? Které div nevoní neopotřebením, novotou? Já bych o tom mohla povídat! Svou sbírku čekatelů, jejichž látka možná jednou splyne s mou kůží, mám dokonce seřazenou podle toho, za jak dlouho se možná dočkají. Navrchu jsou ti, se kterými to vypadá nadějně. Pokud by všechno šlo podle plánu, dostanou již brzy svou jedinečnou šanci zazářit! Rozdíl mezi námi dvěma je zhruba pět centimetrů. To je nic! Úplně vespod zase najdete kalhoty, které svou slávu zažily už před dávnými lety. To jsem ještě byla dítě a nikde se nic netřáslo. Ovšem jsou tak skvělé! A jak je známo, život je nevyzpytatelný, takže je dobré je mít v pohotovosti. Co kdyby se NÁ-HO-DOU svět zbláznil a přes noc by mi zmizel zadek?
Někdy na ty zoufalky smutně koukám, a pak svůj pohled věnuji druhé části skříně. Je to boj. Boj mezi oděvy, poslušně se houpajícími na věšácích a těmito komínky, na kterých se drží prach. Ta první skupina si často povídá, jaké to dneska zase bylo. S tou paní, která si je oblékla a jejich nohavice trochu potahala po chodníku. Nic moc příjemného, to by vám řekli, ale být raději na odpis? „Ne děkuji, raději si semnou sedněte na chodník, hlavně, že jsem používaný!“ Naproti nim tu stojí nejedny krásné rifle, nad kterými se tají dech. Pořizovací cena: 60,- v sekáči! Problém? Usekněte té paní tak deset centimetrů a bude vše oukej.
Jednou se ale dočkají. A pak ti, co se dnes z luxusních ramínek pohrdavě smějí a strouhají mrkvičku, sklapnou. V temné a tolik neoblíbené části skříně!
