 |
Fotografie od Alina Vilchenko.
|
Myslím, že od nepaměti jsem byla ten typ člověka, který chtěl dělat velké množství věcí. A poslední léta se to opravdu stupňuje a neskutečně rychle se nadchnu pro cokoliv. Chtěla bych tolik věcí umět, tolik toho zkusit, tolika činnostem se věnovat, v tolika věcech být dobrá. Ale nejde to.
V čem je chyba?
Až donedávna jsem žila v přesvědčení, že to je jen díky mé neschopnosti si věci dobře zorganizovat. Stačí mít dobrý plán a všechno zvládnu. Jenže pořád to na něčem ztroskotávalo a namísto toho, abych alespoň něco dělala, jsem vlastně nedělala nic a postupem času se ty věci akorát nabalovaly na sebe jako sněhová koule.
Dnes už začínám chápat, v čem je zakopaný pes. Nedokázala jsem si vytyčit priority. Chtěla jsem víc číst. Pustit se konečně do kaligrafie. Vzdělávat se v oboru. Učit se lépe fotit. Vytvářet vzdělávací aktivity a hračky pro děti. Věnovat se akvarelu. Psát na blog. Účastnit se inspirativních online kurzů. Přispívat pravidelně na Instagram. Dát si dohromady bolavá záda. Věnovat se práci, jak to jen jde. Každý den vařit čerstvá jídla. Meditovat. Pravidelně uklízet. A tak dál. Jenže. To nejde. Zvlášť s malými dětmi. A nakonec i bez nich, když toho na bedrech nosíte moc.
Nechci tím říct, že správná organizace času není podstatná. To vůbec. Je společně s pílí a odhodláním alfou a omegou toho, abychom v čemkoliv uspěli. Ale když nevíte, co dělat a rozhodujete se v daný moment nad mnoha možnostmi, čas utíká. Proto je třeba mít nejprve jasno, čemu se chcete věnovat.
Vybrat si to, co má smysl
A to je pro mě kámen úrazu. Je pro mě ohromně těžké přijmout, že si musím vybrat. Že něco, co mě třeba moc láká, musím teď nechat na chvíli jít. Abych měla více času na to věnovat se tomu, co je opravdu důležité a přináší mi smysl. Stále se to učím a jsem vlastně na samotném začátku. Velkou inspirací je mi můj muž, který mě na tuhle myšlenku dovedl. "Určil jsem si priority," řekl, když skončil s některými svými oblíbenými aktivitami, aby mohl víc energie vkládat do projektů, které mu dávají smysl. Všechno by zkrátka nedokázal dělat pořádně.
A mě to také došlo, že to je ono. Priority, které jsem neměla nikdy nastavené. Moje pozornost se pak tříštila do tisíců malých střípků, které ale v konečném důsledku nevytvořily působivý obraz.
Proč vám to píšu? Třeba jste na tom podobně jako já. Máte chuť toho dělat tolik, ale nevíte vlastně s čím začít a kdy se tomu věnovat. Nějak vám ten čas klouže mezi prsty jako špageta od oleje. Třeba i vy jste narazili na to, že chcete větší kus koláče, než jaký zvládnete sníst. Jenže všude platí stejné pravidlo. Vždy kousek po kousku.
A nakonec určit priority nemusí být složité.
- Sepište si všechno, čemu byste se chtěli věnovat. Nelekněte se, že toho bude třeba moc.
- Projděte činnost po činnosti. Zamyslete se, jak moc je pro vás důležitá a jestli ji opravdu chcete, nebo jen cítíte, že se to od vás očekává či to "dělají všichni". Takové aktivity vyřaďte.
- Následně přiřaďte jednotlivým činnostem důležitost v rozmezí 1 – 3 (kdy 1 má nejvyšší prioritu).
- Vyberte si pro začátek několik činností s nejvyšší prioritou.
- Zhodnoťte, kolik času jim můžete během týdne věnovat.
- Ideálně si je rovnou naplánujte do diáře.
Neznamená to, že se ostatních věcí musíte nadobro vzdát. Přijde ten správný čas. Třeba až budete mít zajeté různé rituály v činnostech, které jsou pro vás nejdůležitější. Až budete mít víc volného času. Až doděláte nějaký projekt, který už nechcete odkládat.
Abych vám dala konkrétní příklad, tak pro mě je teď jednou z nejvyšších priorit zpracovat fotografie dětí. Projít je a roztřídit do složek, nechat je vytisknout, roztřídit do alb, doplnit o popisky a dozdobit stránky. Je to práce na několik měsíců a vím, že pro to budu muset obětovat mnoho času, který bych mohla věnovat něčemu jinému. Ale zároveň vím, že to je pro mě natolik důležité, že mnoho dalších aktivit teď počká. ❤️
