Získala jsem ocenění Liebster Blog ♥ na blogu neznámé autorky (nakoukněte do něj, stojí za to a má nejroztomilejší header v celém jednorožčím vesmíru).
Víte, já jsem nikdy nepatřila mezi děti, které by v něčem vynikaly. Na vybíjenou si mě vybírali jako poslední, zpívat jsem nikdy neuměla a dodnes musím mít v noci nohy pod peřinou. Mým nejmilejším kamarádem je můj malý poník, který má sundávací paruku, malá křidýlka a hvězdičky na zadečku. Když poslouchám písničky, stejně skončím u smutných a když skončím v papírnictví, vždycky si pořídím prupisku. V pouzdře s puntíky nosím miniaturní prasátko, které vypadá jak foťák. A občas bych přes jeho hledáček chtěla koukat na nebe a vidět tam malé medvídky.
Nejsem ničím výjimečná. Mám fialový mobil a padesát kilo. Plyšového medvěda a asi tucet nepopsaných sešitů. Už dlouho, možná za chvíli zežloutnou. A mám blog. Který je růžový, protože růžovou mám prostě ráda a všichni okolo mě to dávno vědí. Mám blog, který je mým pohádkovým pokojem. Představuji si, že by v něm byla velká plyšová deka a nejsladší perníčky. A vonělo by to po vanilce.
Když jsem tento blog zakládala, nečekala jsem, že mi někdy někdo nabídne k recenzi něco, co se občas objevuje na českých blozích. Nečekala jsem, že mi někdo napíše, že by se mnou chtěl spolupracovat, protože bych mohla udělat reklamu jeho značce. Nikdy se tak nestalo a já jsem s tím počítala. Stalo se mi ale ještě něco mnohem, mnohem krásnějšího, co bych za dveřmi mého pohádkového pokoje nečekala. Začali klepat lidé, přinesli si své polštářky i příběhy. A beze slov si ke mně sedli, všichni takhle sedíme na té plyšové dece a když je jednomu z nás zima, tak ho ten vedle zakryje. Pro bloggera je dar mít čtenáře, kteří ho mají rádi. Je to dar, kterému se nevyrovná nic na světě.
Děkuju za ocenění Liebster Blog. Vím, že podle pravidel mám ocenit pět dalších. Ale nemohu. Vím totiž, že každý by si tohle ocenění zasloužil. Za čas i práci, který blogu věnuje. Za city, které do něj bez podmínek vkládá.
Proto, ať už jsi kdokoliv, přijmi ode mě toto ocenění. A dělej ve svém životě věci pořádně. I blog. Dělej věci tak, jak nejlépe umíš. Bude se ti žít mnohem lépe.
